Čtyři špičková česká vědecká pracoviště prokázala na animálním modelu prasete, že vyvinuté cévní záplaty se po transplantaci integrovaly v příjemci a zajistily tak průchodnost žíly bez příznaků trombózy, stenózy nebo aneuryzmat. Výsledky jsou dalším důležitým krokem směrem ke klinickému testování decelularizovaných xenotkání na pacientech. Decelularizovaná tkáň zbavená původních buněk si zachovává strukturu extracelulární matrix, aniž by byla imunogenní a pozbyla cenné biomechanické vlastnosti.
International Journal of Medical Science zveřejnil výsledky preklinické studie zaměřené na využití decelularizovaných cévních náhrad připravených z prasečího perikardu. Použité záplaty byly připraveny v čistě decelularizované formě anebo v kombinaci s nově osazenými autologními anebo alogenními buňkami. Ve studii byly využity buňky z tukové tkáně (adipose tissue-derived stromal cells, ASCs) nebo mesenchymální kmenové buňky (Wharton’s jelly mesenchymal stem cells).
Publikace s názvem “Vascular Remodeling of Clinically Used Patches and Decellularized Pericardial Matrices Recellularized with Autologous or Allogeneic Cells in a Porcine Carotid Artery Model” vznikla ve spolupráci s IKEM (prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.), Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i. (Doc. MUDr. Lucie Bačáková, CSc.), ČVUT (Ing. Roman Matějka, Ph.D) a PCB (MUDr. Serhiy Forostyak, PhD) v rámci projektu AZV ČR (NV18-02-00422) s názvem “Nové materiály pro kardiovaskulární chirurgii na bázi modifikovaných decelularizovaných tkání”.
International Journal of Medical Science:
Vascular Remodeling of Clinically Used Patches and Decellularized Pericardial Matrices Recellularized with Autologous or Allogeneic Cells in a Porcine Carotid Artery Model
Podrobná histologie kontrolních cévních záplat v prasečích karotických tepnách 1 měsíc po implantaci.
Pro účely náhrady cév v kardiovaskulární chirurgii se doposud hojně využívají vlastní cévy pacienta (autotransplantáty). Přestože se jedná o zlatý standard ve svém oboru, odběr autotransplantátu vyžaduje další chirurgické zákroky (nejčastěji na končetinách), což pacienta vystavuje riziku vzniku komplikací, jako jsou infekce, hematomy, bolest nebo jizvy. Použití autologního perikardu při opravě srdečních defektů může mít rovněž za následek kontrakce, hypertrofie nebo kalcifikaci v místě provedené plastiky. Alternativu k autologním tkáním nabízí použití syntetických cévních protéz a záplat, avšak tyto materiály často selhávají kvůli nesouladu průměru a tuhosti protézy a pružnosti nativní cévy. Bylo také prokázáno, že povrch umělé cévy postrádá přirozenou endoteliální výstelku a to může vést ke vzniku trombózy, pseudoaneuryzm a hyperplazií. Decelularizované tkáně nejsou imunogenní, mají zachovanou extracelulární matrix a cenné biomechanické vlastnosti původní tkáně.
