Praha 6. dubna (ČTK) – Pro šetrnou diagnostiku i výběr zdravých spermií lze využít protein CD46. Výsledky jeho výzkumu mohou mít uplatnění v metodách umělého oplodnění. Proces se díky novým postupům může i urychlit, řekla dnes ČTK výzkumnice Kateřina Komrsková, která působí v Biotechnologickém ústavu AV ČR v centru Biocev ve Vestci u Prahy. Komrsková se svým týmem laboratoře Reprodukční biologie zkoumá protein dlouhodobě. Vědci letos v souvislosti s výzkumem podali také několik patentů.
Komrsková uvedla, že na zkoumání proteinu CD46 začala pracovat už před 20 lety. V roce 2016 s kolegy publikovala výsledky výzkumu na myších. Později výzkum uchopili z hlediska klinické diagnostiky lidských spermií.
“CD46 je klíčový protein, který je u zdravých lidských spermií schovaný uvnitř hlavičky spermie. A tím pádem není vidět. Ale odkrývá se a v podstatě i dynamicky přesunuje těsně před oplozením,” popsala Komrsková. Vědkyně uvedla, že na základě studia proteinu pak s kolegy přišli na to, že jde o skvělý marker pro diagnostiku i selekci kvalitních spermií.
“Ejakulát se dá zhodnotit na základě nového parametru, který je extrémně validní a vypovídá o celkovém stavu spermie,” popsala vědkyně. Pokud je totiž CD46 protein na povrchu detekovatelný, tak spermie je poškozená a nemůže proniknout do vajíčka, ale zároveň je většinou poškozená i DNA a snížená pohyblivost spermie, dodala.
Podle Komrskové je to diagnostický marker “tři v jednom” – může zastat hned několik vyšetření, která se rutinně používají k analýze spermií. Vědkyně podotkla, že je při procesu umělého oplodnění potřebné zajistit co nejlepší výběr gamet a co nejmenší počet cyklů, kterými páry procházejí.
“V našem systému se nejedná pouze o samotnou diagnostiku, ale my jsme schopni na základě CD46 proteinu oddělit nepoškozené spermie od poškozených a ty nepoškozené dále použít pro asistovanou reprodukci,” upozornila Komrsková.
Podle výzkumnice jde o ojedinělý systém. “Spermie, které jsou poškozené, u kterých detekujeme protein, jsme schopni magneticky odseparovat přes protilátku, která je navázaná na magnetických částicích,” popsala s tím, že to, co zbývá, jsou nepoškozené spermie s detekovatelně nepoškozenou DNA. “Získané spermie jsou současně pohyblivé. Takto vzniká přečištěný vzorek, se kterým lze dále pracovat pro umělé oplodnění, zamrazení nebo výběr jediné spermie pro metodu ISCI,” konstatovala Komrsková.
Tým se podle vědkyně “v prvním kroku” zaměřil na proces vedoucí ke schválení diagnostického nástroje, jako diagnostického zdravotnického prostředku in vitro. Ten by podle Komrskové mohl být schválený během jednoho roku. “Separační kit musí projít ještě klinickým hodnocením, aby byl uznán jako neinvazivní zdravotnický prostředek pro využití v asistované reprodukci” podotkla vědkyně. “V tomto případě bych předpokládala časový horizont dvou až tří let,” uzavřela Komrsková.
